Dotazy
Co je aortální stenóza?
Je to zúžení aortální chlopně, které ztěžuje průtok krve z levé komory do aorty. Levá komora tak musí pumpovat krev proti zvýšenému odporu a po delším trvání může být značně zvětšena a poškozena.
Jaké jsou příznaky aortální stenózy?
Při větší tělesné námaze se následkem zúžené chlopně nedostává do oběhu dostatečné množství krve, což způsobuje dušnost, závratě až omdlení, bolesti na hrudi, palpitace (bušení srdce), únavnost.
Na koho se obrátit, v případě, že na sobě pozoruji zmíněné příznaky aortální stenózy?
Požádejte svého ošetřujícího lékaře o doporučení na odborné kardiologické vyšetření, nejlépe v některém z kardiologických center.
Jaké jsou způsoby léčby aortální stenózy?
Způsob léčby aortální stenózy závisí na klinickém stavu pacienta a nálezů z provedených vyšetření. Způsob léčby, který je pro Vás nejlepší určí odborný lékař v příslušném kardiologickém centru.
Mýty a obavy spojené s TAVI
Jsem na TAVI moc starý! Opak je pravdou. Metoda TAVI je ideální právě pro starší pacienty, protože oproti klasické kardiochirurgické operaci snižuje zátěž i rizika a zkracuje rekonvalescenci na minimum.
Během operace TAVI se vyndá stará chlopeň a pak se zavede nová. Metoda TAVI naopak umožňuje implantaci (připevnění) nové chlopně na tu původní, což operaci urychlí.
Poškození srdeční chlopně lze předejít. Bohužel ne. Ale celkový zdravotní stav pacienta (nadváha a obezita, fyzická aktivita) velmi ovlivní jak samotný průběh operace, tak další případné přidružené obtíže, které by bylo nutné řešit. Pacienti, kteří netrpí nadváhou, také mívají bezproblémový průběh rekonvalescence a velmi rychle se dostanou zpět do života.
Zákrok spojený s anestezií je nebezpečný. Bojím se, že se neproberu, budu mít chronické potíže nebo se o sebe už nedokážu postarat. Každou operaci předchází řada vyšetření a konzultace s anesteziologem, aby se vyloučily jakékoli možné komplikace. Dnes již velká většina TAVI zákroků je děláno pouze v analgosedaci, pacient mnohdy ani nespí a komunikuje s lékaři a prakticky téměř hned po vzbuzení pociťuje úlevu. Během dvou dnů se pak obvykle vrátí domů a zapojí se zpět do běžného života.
Operace srdce bude určitě bolet! Když ne při zákroku, tak po něm. Pacienti, kteří podstoupili TAVI, jsou většinou překvapeni jak rychlostí zákroku, tak minimem omezení (mají pouze zajištěnou centrální žílu, ostatní vstupy jsou zašité). Obvykle necítí žádnou bolest. Samotný zákrok pacienti nejčastěji “prospí” a bezprostředně po něm cítí velkou úlevu a ulehčení dýchání.
Praktické informace
Jaká vyšetření by měl pacient před zákrokem podstoupit?
Zejména sérii klasických předoperačních vyšetření, která vyloučí možné komplikace při zákroku. Řada center nabízí možnost absolvování vyšetření v rámci velkého předoperačního vyšetření přímo v nemocnici. Během 2 až 3 dnů hospitalizace tak pacient může absolvovat všechno potřebné“ pod jednou střechou”.
Seznam obvyklých předoperačních vyšetření:
- EKG
- ECHO
- Zubní
- Gynekologické/urologické
- Krevní odběry
- Spirometrie
- Sono karotid
- ORL
- RTG srdce-plíce
- Koronarografie
- CT srdce a přístupových tepen
Jsou specializovaná vyšetření náročná?
SKG (vyšetření kontrastní látkou) probíhá ambulantně přes tepnu na ruce, s lokálním umrtvením. Trvá zhruba 10 minut a je nebolestivé.
CT (vyšetření pomocí kontrastní látky do žíly) zjišťuje stav a prostupnost cév za účelem nalezení nejlepší cesty k zákroku. Pomůže také vybrat správnou velikost chlopně.
ECHO (ultrazvuk srdce) probíhá ambulantně a trvá pouze několik minut.
Co by mohlo pacienta před operací zaskočit?
Před plánovaným zákrokem je třeba minimalizovat riziko zánětu, který by mohl zkomplikovat hojení. Častým zdrojem zánětu v těle starších pacientů bývají zuby, proto je třeba mít je před zákrokem v pořádku. V krajním případě je možné problematické zuby odstranit přímo v nemocnici během předoperačních vyšetření.
Operace v době pandemie
Bohužel, lidé se často velmi obávají onemocnění Covid-19, a to pak vede k neřešení jiných zdravotních obtíží. Dostávají se pak k lékaři až v akutním stavu. Pro hladký průběh operace a minimalizaci problémů je však vhodné řešit problém co nejdříve. Pacienti by tedy měli překonat své obavy a pokud pociťují příznaky, které by mohly souviset s onemocněním srdce, bezodkladně kontaktovat svého lékaře.
Kdo rozhodne, zda je zákrok pro pacienta vhodný?
Na základě souboru vyšetření rozhodne o vhodnosti zákroku indikační komise složená z odborných lékařů, tzv. “heart tým”.
Pacient by měl před zákrokem vědět, co ho čeká.
Před každou operací by měl pacient získat co nejvíce informací o tom, co ho čeká. První informace získá od svého kardiologa, před zákrokem TAVI obvykle probíhá schůzka s lékařem, na které se pacient dozví vše potřebné, a k tomu dostává kontakt na TAVI koordinátora, kterého se může zeptat na všechny doplňující informace. Je vhodné, aby na tato setkání s pacientem přišel i člen rodiny. Bude pak moci být pacientovi při dalších krocích velkou oporou.
Podpora rodiny
Každý chirurgický zákrok je náročný i po psychické stránce. Pacient musí vstřebat celou řadu informací, dobře porozumět tomu, co zákrok obnáší a co ho přesně bude čekat, udělat řadu rozhodnutí souvisejících s operací. O to důležitější je podpora partnera a rodiny a dobré domácí zázemí.
Nejlepší je, pokud na větší předoperační setkání s lékaři chodí s pacientem jako doprovod i někdo z rodiny. Může později doma s pacientem probrat jeho obavy, vysvětlit mu informace z lékařské zprávy, pomoci mu s rozhodnutím nebo prostřednictvím koordinátora zjistit další potřebné informace. Podpora blízkých pacienta uklidní a psychická pohoda také pomáhá urychlit rekonvalescenci.
Co si sbalit s sebou do nemocnice?
Základní hygienické potřeby (kartáček, pasta, mýdlo, šampon, krém, hřeben, dámské potřeby), ručník, pyžamo, župan, přezůvky, mobilní telefon s nabíječkou, brýle, léky, které pacient bere. Doporučujeme i knihu nebo třeba křížovky a tužku k ukrácení času.
Jak probíhá samotný zákrok a jak je dlouhý pobyt v nemocnici?
Pacient nastupuje do nemocnice 1 den před operací, všechny vyšetření už má obvykle hotová. Podstoupí odběr krve a setká se s anesteziologem a naplánují celý postup. Druhý den probíhá operace a zbytek dne pacient stráví na JIP. Třetí den je už pacient na standardním pokoji a dostává lehkou stravu a čtvrtý den odchází domů.
Nastávají po zákroku nějaké komplikace?
Zákroky jsou obvykle velmi dobře snášeny. V ojedinělých případech se může stát, že pacient potřebuje upravit srdeční rytmus. S tím mu pomůže kardiostimulátor. Jeho vložení vyžaduje prodloužení hospitalizace o 2 až 3 dny, následně pacient odchází domů a může zahájit rekonvalescenci.
Jak probíhá rekonvalescence?
Pacientovi se obvykle významně uleví ihned po operaci, po propuštění z nemocnice tedy může ihned začít s rekonvalescencí. Důležitý je dostatečný příjem tekutin, lehčí strava a zejména pravidelný pohyb (procházky) a co nejrychlejší návrat k běžnému dennímu režimu. Pacient pak chodí na pravidelné kontroly ke svému kardiologovi.
Co si pacienti po zákroku chválí?
Obvykle jsou překvapení, že se jim v podstatě okamžitě po zákroku uleví. Po návratu do běžného života pak oceňují drobnosti, které je jim ulehčí život – dojdou si na nákup bez toho, aby se několikrát museli zastavit a vydýchat, rychleji vyjdou schody, běžné aktivity zvládají snadněji.
Jaká opatření je vhodné dodržovat k udržení zdravého srdce?
Obecné zásady pro zdravý životní styl. Nekouřit, nepít alkohol, jíst pestrou stravu s pravidelnou porcí zeleniny, ovoce a vlákniny. Důležitý je i pravidelný pohyb přiměřený věku. Dobrý zdravotní stav napomáhá omezit další přidružené obtíže a urychlit návrat k běžnému životu.
Zajímavosti
Souvisí velikost chlopně s výškou a hmotností pacienta?
Velikost chlopně není závislá na tělesné konstituci pacienta, drobná žena může mít největší velikost, zatímco vysoký muž může mít malou chlopeň a naopak.